20. prosince 2009 v 18:17 | ☼Pushkaa☼
|
↓CČ↓
Užívala jsem si poslední vyjížďku s Avi, než jsem odjela do Krasoňovic do drezurního oddílu. Věděla jsem, že se mi bude stýskat, ale budu jezdit do Kaštanové stráně o víkendech a o prázdninách. Bála jsem se ale zároveň jsem se i těšila. Zhluboka jsem se nadechla a pobídla jsem Avi do kopce. Za hodinu jsem měla být doma a připravit se na odjezd.

Jela jsem směrem k jízdárně, abych se rozloučila se Zackem. Musela jsem hodně dlouho sbírat odvahu, abych tam zamířžila, protože od té doby, co jsem mu řekla, že budu bydlet jinde a budu jezdit drezůru se mnou nemluvil a vyhýbal se mi. Jenže nemohla jsem přece odjet aniž bych mu to řekla...Nebo to je možná zbytečné, protože tady budu každý víkend. No rozhodně jsem musela zjistit proč se mnou nemluví.
Dojela jsem k němu a sesedla jsem z Avi.
,,Zacku...Přijela jsem se rozloučit ... A-''
,,Nemusela ses obtěžovat!'' řekl opovrženě a já jsem se nadechla, že mu odpovím, když znovu spustil :,,Nemam zájem se s tebou loučit! Vlastně jsem rád, že odsud jedeš pryč-''
,,Já ale neodjíždím napořát! Budu tu každý víkend ... A ...'' nechápala jsem jeho chování, když ke mě byl vždycky tak hodný.
,,Myslel jsem si, že jsi suprová holka, ale spletl jsem se. Myslel jsem si, že už...Ale nic ... Nemá cenu se tu s tebou bavit...Jsi jiná, než jaká jsi byla, když si přijela...''
,,Cože? Udělala jsem snad něco špatně? Nic se na mě nezměnilo...Nechápu-'' opět mě přerušil a už mě to začínalo štvát. Asi je jeho zvykem skákat lidem do řeči!
,,Ne. nic se na tobě nezměnilo! Vůbec! Jenom nás všechny nahradíš nějakýma namyšlancema co si myslí, jak jsou elegantní, přitom jenom trápí koně!'' jakmile to dořekl otočil se a odešel tudíž jsem mu na to nestihla nic odpovědět. Chvíli jsem stála na místě a nevěřila jsem svým očím ani uším. Zakroutila jsem hlavou.
,,Nechápu, proč si tohle myslíš! Sama jsem tam byla a vim, že koně netrápí! Jinak bych tam nikdy nejela!'' vykřikla jsem na něj. Nemohla jsem ho nechat aby si myslel takové hlouposti, ale Zack byl tvrdohlavý jako vždycky a jenom se na mě otočil a podíval se na mě pohledem:
Otočila jsem se k němu zády a naseda jsem na Avi. Vydala jsem se ke stáji abych vyčistila Avi.
Ještě jsem se z toho nevzpamatovala. Nechápu, proč je tak...Nevěděla jsem, jaké slovo by to přesně vystihlo. Bylo mi to líto. Neměla jsem v úmyslu se pohádat zrovna se Zackem. Snad se mu to do příštího víkendu trochu objasní v hlavě a nechá si to vysvětlit. Co vlastně? Vždyť jak mu můžu vysvětlit něco, co musí pochopit sám? Povzdechla jsem si. Dojela jsem ke stáji a sesedla jsem.
Přivázala jsem Avi k sloupu abych jí odsedlala. Obličej jsem měla bez výrazu. Odvedla jsem Avi do boxu a odnesla jsem její sedlo do komory. Naposledy jsem jí pohladila a vyšla jsem ze stáje.
,,Kristin uvidíme se za týden'' řekla jsem a přistoupila jsem k ní abych jí objala.
,,Už se těšim! Všem nám tu budeš chybět nejvíc Avině !'' řekla a usmála se. Objali jsme se a já jsem vyšla k domovu. Naposledy jsem se otočila a zamávala jsem Kristin.
Před domem jsem se málem srazila s babičkou.
,,Podívej kolik je hodin! Vždyť ti autobus jede už za pů hodiny!'' řekla a podívala se na hodinky. Ano babiččina nejhorší vlastnost. Pořát někam pospíchá i když má času dost. As to bude tím stářím. Usmála jsem se.
,,Babi v klidu! Jenom se převlíknu a jsem hozová! Uvidíš, že mi ještě zbyde čas.'' řekla jsem jí.
,,Dobře...Ale je lepší čekat, než nestíhat!''řekla a usmála se na mě ,,Já vím...Už jsem otravná! Úplně trapná!''. Obrátila jsem se smíchem oči v sloup.
Vešla jsem do domu, kdy to vonělo osvěžovačem vzduchu, ze kterého se mi zvedal žaludek. Ale i ten osvěžovač mi určitě bude chybět. Znovu jsem se pousmála.
***
Pozdravila jsem se s Oliv a převlékla jsem se do oblečení, které mi minule dali. Oliv mě poslala za Garrym, který mi měl vysvětlit všechno ohledně bydlení a jídelny. Ještě předtím jsem se šla podívat za Fullsem. Oliv mi řekla, že ho právě přivedli z výběhu, což bylo poznat, protože byl celý špinavý a vyválený.
Oliv mi řekla, že odedněška se o něj budu starat jenom já, ale ať už jdu konečně za Garrym, tak jsem se za ním vydala.

,,Ahojky Garry! Oliv mě za tebou poslala, že mi to máš -''
,,Ahoj...Vysvětlit, já vim!'' řekl a usmál se na mě.
,,Takže...Večerka je do desíti. Rozpis s kým máš pokoj bude na nástěnce u stáje, to ti Oliv řekne. Snídaně je v půl sedmý, oběd vždycky po škole, večere v sedm večer, ale kdykoliv přes den tam vždycky něco k jídlu bude. Pokoj je po třech, což už výš. Budou tu holky, který určitě znáš, protože jste všechny stejně starý. Dokonce i Sam mi říkala, že tě zná.'' připoměl mi, jak jsem tu potkala Sam. Ano to byla ona, ta kterou jsem potkala u jízdárny. Dost jsem se vyděsila, ale řekla jsem si, že to s ní budu muset přežít. Podmínky ubytování mi naprosto vyhovovali, protože jsem byla zvyklá chodit spát před desátou. Jenom jsem Garrymu přikývla.
,,Ohledně školy to bude jak?'' zeptala jsem se ho.
,,V sedm vám jede autobus ze zastávky a všechny vás rozveze do školy. Po škole už začne program kolem koní.'' řekl mi. Tohle mi taky naprosto vyhovovalo.
,,Akorát budete mít ve středu volno, aby jste měli čas na školu a tak. Ve středu si budete muset jenomvyčistit koně.''.
Super řekla jsem si.
,,Dobře. Děkuju ti!'' poděkovala jsem mu a otočila jsem se k odchodu. Grry mi jenom zamával.

Cestou zpět ke stájio jsem se zastavila za Joane. Stála tam s ní ještě jedna dívka, která mi byla neuvěřitelně povědomá. No jo, vždyť chodí do stejné školy jako já vzpoměla jsem si.
,,Ahoj Joane! A ty jsi?'' zeptala jsem se vesela dívky ve fialovém.
,,Vždyť my se známe, ne? Jsem přece Karolin.'' řekla. V tu chvilku jsem si vzpoměla na stále veselou dívku.
,,Promiň nevzpoměla jsem si'' řekla jsem a omluvně jsem se usmála.
,, V pohodě! Možná spolu budeme na pokoji!'' řekla zvesela. Odpověděla jsem jí, že by to bylo fajn a šla jsem do stáje.
Přivedla jsem Fullse na dvůr, kde jsem ho vyčistila a nasedlala. Oliv midovolila ho trochu protáhnout na jízdárně. Trochu jsem se bála, že tam zase potkám Sam.
Oddechla jsem si, když jsem zjistila, že tam není, jenže jakmile jsem dojezdila a chystala jsem se k odchodu, vyloupla se tam Sam.

,,Zase ty?! Takže přecejenom! Myslela jsem si, že sem berou jenom talenty, ale asi jim někdo chyběl ,že jsi tady!'' řekla jízlivě a přivřela oči do škvírek.
,,Taky jsem si to myslela. Protože kopání do koně přece neni umění, nebo?'' odpověděla jsem jí a ironicky jsem se usmála. Otočila jsem Fullse zpět k jízdárně.
Odsedlala jsem Fullse a zavedla jsem ho do čistého boxu. Chtěla jsem se Oliv ještě zeptat na ježdění a čas, ve kterém se bude trénovat.
,,Oliv, chtěla jsem se tě zeptat, jak to bude s trénováním a jestli můžeme jezdi na vyjížďky.'' řekla jsem nesměle.
,,Každý den kromě středy máš po škole jednu hodinu volna na domácí úkoly a školu a potom musíš jít do stáje. Většinou tréning začíná ve tři, ale to se dozvýš zítra na večeři. Zítra to bude ještě takové volnější, ale potom už se pojede naostro.'' řekla a podívala se na hodinky, čímž mi připoměla babičku. Potom se pousmála a řekla: ,, Na nástěnce už je hodinu rozpis pokojů, ta se koukni!''
Ihned jsem tam šla. Zaradovala jsem se, když jsem uviděla Karolinino jméno ve stejném pokoji, jako já, ale hned mě přešel usměv.
Bylo tam napsáno:
POKOJ Č.2:
Karolin Weinstonová
Viktorie Helpsová
Samantha Gorsh
Ano, bohužel, budu mít pokoj se Sam!
•POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ•
U mě je zápis SB. Nemohla by si se prosím taky zapsat i když si tak "čerstvá"?