
1. díl
12. ledna 2010 v 16:35 | jingas-lin | APPARITIONS
pod Celým článkem
S nechutí jsem se posadila na pěkně tvrdé posteli a zamžourala jsem na malý budík, který svýma svítícíma ručičkama ukazoval pět hodin a třináct minut ráno. Se vzdychem jsem si prudce lehla zpátky hlavou na polštář. Tedy alespoň to jsem měla úmyslu, jenže mi v tom zabránil velký dřevěný trám. Nikdy si na to nezvyknu! Řekla jsem si v duchu nakvašeně. Když jsem ještě bydlela s mámou ve městě, byla jsem zvyklá se budit pozdě, ale na vesnici se nedá dělat nic zábavnějšího, než spát, nebo se jít projít, když máte zrovna zabavený notebook. A tak jsem chodila spát brzo, ale také jsem se o dost dříve probouzela. Otevřela jsem oči a rozhlédla jsem se po místnosti, do které pronikaly první paprsky letního slunce. Vstala jsem z postele a nahlédla jsem velkým oknem ven. Můj nový pokoj byl, jak jsem musela i já uznat, opravdu pěkný. Měla jsem tu celý den slunce, protože v mém pokoji byla zabudovaná nová střešní okna, jedno na sever, druhé na jih a další dvě velká okna, která vedla směrem na louku, na které se kdysi páslo početné stádo koní. Ale to bylo kdysi...Kdyžtu táta ještě nebydlel a já jsem byla u mámy na úplně jiné části zeměkoule. V novém domově se mi líbilo. Svítilo tu celý den slunce a bylo tu teplo skoro celý rok a to byl pro mě veliký rozdíl, protože jsem byla zvyklá na deštivé počasí Velké Británie. Jednié, co mi chybělo byly koně a máma, kterou jsem však opustila z vlastního rozhudnutí. Nemyslete si snad, že jí to musí být líto, protože mi sama řekla, že má jiné starosti než čtrnáctiletou praštěnu puberťačku, která si neustále žádá nějaké peníze pro ty svoje koně. Všem, kdo nikdy nepoznalyy, jaké to je, milovat koně, těm se snadno říká, abychom je my, ti kteří jsou do nich blázni, abychom je opustili ze dne na den. Ale já jsem to udělat musela. Nesnesla bych žít s někým, kdo by se o mě měl starat,ale neustále je mu to za těžko. Máma se změnila hned, jak si našla nového přítele Roba, se kterým se hned po mém odjezdu vzala, změnila k nepoznání. S tátou jsem se vjídala jenom o prázdninách. Teď už tu zůstanu navždycky. Jenže to dlouho bez koní nevydržím. Natož bez Pocka, o kterého jsm se starala ve stáji, když jsem byla ještě u mámy. Byl to náladový kůň, který přijmul jenom někoho a tím někým jsem čistou náhodou byla právě já. Starala jsem se o něj od svých osmi, kdy jsem začala do stáje chodit. Byla jsem tenkrát pěkně malá a všichni na mě koukali s otevřenou pusou, když jsem se k problémovému Pockovi jen tak vplížila do boxu a tiše jsem si s ním povídala. To byl můj první den ve stáji, když mi máma domlouvala členství v té stáji. Nepozorovaně jsem se jí vytratila a namířila jsem si to rovnou k Pockovi. Plno starých a zkušených lidí se mu pokoušelo domluvit, protoře Pock k sobě pouštěl jenom jeho bývalou majitelku, která si ho obsedla, jenže ta bohužel ten rok, kdy jsem tam byla poprvé, tragicky zahynula při autonehodě. Byla jsem tehdy první, kdo se k němu dostal bez problémů. Taky jsem potom dostala pěkný výprask, protože znáte starostlivé matky, které váš seřežou za něco, co se ani nestalo. Pock byl menší koník, hnědý se světlou hřívou a nadaný skokan. Přidělili mi ho hned, jak jsem se naučila veškeré základy a každý den jsem ho hřebelcovala a místovala mu box. Když jsem už uměla na Pocka i vyzrát, účastnily jsme se a vyhrávali skokové soutěže. Všechno až do chvíle, kdy se ve stáji objevila nová dívka, která Pockovi nevadila stejně jako já.Několik měsíců jsem se s ní o Pocka musela dělit a nakonec přišlo to nejhorší-koupila si ho a odjela s ním někam kamsi hodně daleko. To jsem nesnesla a ze stáje jsem odešla a doma jsem mluvila jenom o koních. Mámě se to nelíbilo a tak jsem se ocitla v tátově domku v úplně jiném státě.
,,Timy, víš o tom, že je třeba zajet do města na nákup?'' ozvalo se od velkého shodiště za rohem.
,,Je mi to úplně jasný!'' křikla jsem tátovi odpověď a rychle jsem se oblékla a seběhla jsem po shodech.
* * *
Komentáře
HM--->TK TO JI PRECTU ZACHVILKU TED MUSIM NECO VYHLEDAT;)
5
horsenky-blond ... Lucuš - to blaznivé děvče co miluje koně =) | Web | 12. ledna 2010 v 19:56 | Reagovat
PÁÁNÍ !!! TEN SE TI STRAŠNĚ POVED =) UŽ SE TĚŠÍM NA DALŠÍ !!! KDY BUDE ?
Jů, krása. No jak ses ptala, tak noťas je špatnej proto, že je prostě provizorní a tudíž na něm nejdou žádný proframy(Pfoto filtre, word, nic...),ani hry, má malou pamět, blbou grafickou kartu a net se na něm děsně seká. Proto
Ale teď už zase mám velkej komp... ![]()
jo líbí určo přečtu s tím že ten kdo nikdy koně nepoznala nemá je rád se lehko kecá do života nám kteří je rádi máme až nepřiměřeně ![]()
hezuuuu pribeh uz se tesim i na dalsi dili ![]()








jééé to jsem moc ráda že i u tebe se píše příběh!! To je super ten dílek je uplně parádní strašně se mi líbí moc se těším na další
fakt super!