7. února 2010 v 16:54 | ☼jingas-lin☼
|
Každý je jednoupoprvé na vyjížďe
A já byla poprvé právě dneska 
Přijeli jsme, já jsem si přivedla Indiánka. Byl tam kovář a strouhal, takže jsem ho jenom stihla vykartáčovat, než šel na řadu ... Ten kovař, no nepříjemný, abych to řekla slušně

Ale bavilo by mě se na to koukat, kdyby mi nebyla taková zima

Martinka a stájník byli někde ve městě, takže jsem tam musela čekat, než přijedou, protože jsem měla jet s Martinkou ... Čekání jsem si zkracovala všemožně, nejdřív jsem Idánovi pořádně vyčesala ocas a hřívu, potom jsem ho přejela leštící rukavicí, potom jsem se s ním procházela kolem dokola a nakonec jsem jenom tak stála a čuměla

Čekala jsem fakt celkem dlouho, ale můžu být ráda, že se vůbec Martince chtělo jet se mnou

Když konečně přijeli, nasedlala jsem Indoše, Martinka Šimona jenom nauzdila, protože jela bez sedla a vyrazili jsme.
Venku to bylo fakt bájo

Nejdřív jsme jeli po silnice směrem k lesu a v lese jsme už mohli i klusat

Jenže milý Indiánek má asi zálibu v prolézánívětvemi

Za cestu tam jsem si poškrábala ucho

bylo to vážně úžasný

Teda né to, že jsem byla poškrábaná od větví, protože tím to neskončilo

Když jsme jeli už směrem domů, museli jsme přeskakovat potůček

Martinka říkala, že za potůčkem jsou někde nějaký pěkný překážky

Samozřejmě jsem si je musela skočit

Ale bylo to super, klusem jsem Indoška navedla, ale museli jsme mezi těma překážkama nacválat, protože byly tak dva a kousek metru od sebe

Ale řeknu vám, skákat ve westernu je o hubu

Už abych měla anglii

No a pak ... Potom jsme vyjeli na louku, která už vedla domů. Řekli jsme si s Martinkou, že to vezmeme ještě obklikou, ale to se koním nelíbilo, takže Indián se otáčel domů a když jsem ho konečně přeprala, tak si to naštrádoval pod větve, ale větve slabé slovo

To byly přímo VĚTVOŠE

No ale byly hoodně nízko a Indián tim musel prolézt samozřejmě

Ale to neni všechno

On místo toho, aby jima proběhl, se zastavil přímo v tom okamžiku, kdy já jsem si na sedlo lehla

No konec prostě ... Musela jsem se prorazit těma větvema a sednout si, protože on se ani nehnul

To jsem měla za to, že jsem ho neotočila hned domů

Nakonec jsem se teda bez problémů vyprostila, ale vlasy mi vylezli z culíku a za vestou jsem měla malý větvičky

Rozhodli jsme se, že už radši pojedeme dom ale aby si Indián nemyslela, že zvítezil, tak jsečm si s ním ještě udělala kolečko

Nakonec jsme v pohodě dojeli domů, na úseku mezi stájí a loukou jsem si ještě zaklusala

Prostě první vyjížďka a byla úžasná
Dík Marti 
Bohužel vám sem nemůžu dát fotky, které jsem dneska vyfotila (nebojte, byly jenom 3, ale stejně) protože se svým mobilem vůbec neumím zacházet a fotky mi nešli dát do počítače 
Snad jsem vás moc nenudila

Dneska mám anvíc psací a fotící náladu, takže čekejte buď první díl nového komiksu, nebo NEWTAWN

ahoj, máš mocinky pěknej blogís, nechceš být SBí?