

,,Pokud chtete na rozhodujících závodech uspět, musíte zkrátka zabrat!".
Obrátila jsem nad slovy trenérky oči vsloup a obídla jsem Fullse do klusu.
,,Nezapomeňte, že přesně ty rozhodující závody, které rozhodnou o vašem úspěchu,
se konají už za týden a nevypadá, že by jste si to zrovna uvědomovali!"
křikla trenérka diktátorským hlasem a dala nám další povel.

Vrtalo mi hlavou, proč se Sam stejně jako včera nedostavila na trénink.
Když jsem jí večer zastihla v pokoji, už spala, takže jsem se jí na to ani nestihla zeptat.
Tntokrát se ale jednalo o něco mimořádného, to jse prostě cítila v kostech.
V duchu jsem se modlila, aby se nestalo to, čeho se obáváme od té doby,
kdy jsme se dozvěděli, že je Army, Samin milovaný kůň, nevyléčitelně nemocný.
Po ukončení tréninku jsme byli s Fullsem opět pochváleni, což mě sice
potěšilo, ale moje obavy to neuhasilo.

Když jsem odvedla Fullse do výběhu a uklidila výstroj do sedlovny,
uslyšela jsem Sam.
,,Dovolila bys mi, abych si dala pár dní volno? Už ... Už nemám na nic sílu ..."
Viděla jsem, jak se jí po tváři kutálí slzy a v ruce svírá balíček papírových kapesníků.
Pozorovala jsem je z dálky, ale přesto jsem viděla její výraz.
Bylo mi jasné, co se stalo ...
,,To je samozřejmost, Samy ... Je mi moc líto, co se Armymu stalo ...
Měla by ses jít vyspat, vypadáš dost unaveně" řekla soucitný hlasem Oliv a pohladila
Sam po rameni.
Sam se otočila a pomalu odkráčela pryč, po cestě si vytahovala jeden
kapesníček za druhým a zoufale plakala.
Vylezla jsem zpoza rohu a zamířila jsem k Oliv.
,,Army ... Army...On ..." podívala jsem se na Oliv a nemohla jsem ani vyslovit
svojí otázku. Byla jsem zděšená ... Měla jse tolik pocitů, všechny
se hromadily a mě z toho příšerně rozbolela hlava.
,,Musela ho nechat utratit ... Včera v noci dostal křeče a už se nedokázal
zvednout ..." řekla Oliv a zhluboka se nadechla. její obvyklá optimystická nálada se vytratila.
Zakryla jsem si obličej dlaněmi.
To přece nemůže být pravda! To ne! zakřičela jsem vduchu a
rozběhla jsem se pryč.
------------------------------------------------------------------------------------
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
------------------------------------------------------------------------------------








Chudak kuun ze ho museli utratit je mi ho lito..vis co me sere na tech tvojich povidkach ze jsou napinave az o konce..
a me to nuti cist az do konce:P (spise je to dobre)