close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

4. díl - Změna k lepšímu

8. března 2010 v 21:50 | jingas-lin |  COURSE OF LIFE

Cítila jsem, jak se mi zavírají oči a usínám ve stoje. kdo by se tomu také divil, když jsem celkou noc strávila sezením na podlaze Wisiina boxu a dumala nad vším možným a nemožným.
Řekla jsem si, že nedopustím, aby se wisy prodala ať mě to stojí cokoliv.
Cítila jsem, že za předešlou noc mezi námi vzniklo ještě hlubší pouto. Když jsem uslyšela do stáje přicházet Gohla, rychle jsem ze svého slavnostního závodního saka a rajtek setřásla stébla slámy a dělala jsem, jako by se nic nedělo a já právě přišla.
,,Jen se nedělej Irmo, předemnou nic tajit nemusíš, to sama dobře víš'' řekl hlubokým bručounským hlasem Gohl a popadl do své tlapy lopatu.
,,Vyšilovala máma hodně?'' zeptala jsem se a odvrátila jsem pohled od Wisy.
,,Jestli ti připadá obvolávání všech známých i neznámých hodně, pak jo ... '' odpověděl a nahrnul špinavou podestýlku v jednom z boxů na hromádku.
,,To se dalo čekat ... '' řekla jsem, ,, Trochu se bojím, co mi teď řekne, až se přivalím domů'' přiznala jsem se.
,,Jaký si to uděláš ... '' řekl Gohl a pokračoval v práci, jako kdyby se nic nestalo.
Od Gohla tedy radu nedostanu, což jsem ani neočekávala. Gohl byl bručoun, který řešil jenom nejnutnější věci, samozřejmě netíkajíc se koní.
Rozloučila jsem se s Wisy i Gohlem a šouravě jsem odešla ze stáje. Naprosto přesně jsem si představila virvál, který máma ztropila, nejspíš už po mě vyhlásila i celostátní pátrání.
Ani jsem se neudivila, když jsem mámu uviděla před domem. Zastavila jsem se dobrých pět metrů od ní, jako bych si dělala obraný šťít.
,,Vysvětlení by nebylo?!'' zaječela histericky.
,,Mohla bych říkat to samé ... '' odvětila jsem ignorantsky.
,,Asi si neuvědomuješ, co jsi mi způsobila za strach! A ještě se opovažuješ být drzá! Nikdy bych do tebe nic podobného neřekla!'' řekla tónem, který mi připomínal hučení sirény.
,,Jsem unavená, jdu spát ..." neobtěžovala jsem se jí odpovídat.
,,Můžeš mi laskavě říct, kde jsi celou noc byla?" mávala vztekle rukama a v obličeji byla celá rudá vzteky. Uvědomila jsem si, že jsem to enchala zajítt až příliš daleko. Tohle jsem přehnala ...
,,Ve stáji" řekla jsem stroze.
,,Tak ve stáji ... A přenocovala jsi na seně, předpokládám ... A co takle dát mi aspoň vědět?!" .
,,Nic jiného, co dělat mě nenapadlo, když jsi mi řekla, že chceš prodat Wisy ... ".
,,O tohle ti jde? snad si nemyslíš, že bych to snad někdy udělala?!"
,,Ne, nemyslím ... Nedovolila bych ti to ... " odsekla jsem a propletla jsem se kolem ní, otevřela jsem vchodové dveře našeho domu a namířila jsem si to rovnou do koupelny.

Celý zbytek dne jsem spala, jedla, četla si, nebo koukala na televizi a přitom pemýšlela nad tím, co se stalo. Byla jsem vážně dost udivená, že to máma nemyslela vážně, ale spadl mi balvan se srdce. Máma teď alespoň ví, že se nevzdám za žádnou cenu.
Do stáje jsem se vypravila další den ráno hned po snídani. Chtěla jsem Wisy vzít na kratší projížďku po okolí a přitom trénovat její vytrvalost a vyrovnanost.
Ve stáji jsem ji pejela kartáčem, protože byla přez noc ve stáji a nasedlala jsem ji.
Cítila jsem nervozitu, protože jsem čekala další katastrofální pokus o zlepšení, to jsem se ovšem pěkně spletla.
Vyrazili jsme k jezdecké stezce, která vedla kolem údolí. já jsem si však připadala, že sedím na jiném koni, než na Wisy. Poslouchala na každičkou pobídku, nelekala se a její krok byl jistý. Nehlížela se sa žádným křoviskem ani zašelestěním a nezrychlovala si tempo jak se ji zachtělo.
Byla jsem ohroměná, protože jsem si připadala jako ve snu, ale zároveň jsem se obávala, že je to jenom jakýsi "výkiv" a při dalším tréninku bude vše při sterém.
Tak jsme pokračovali v obzvlášť povedené vyjížďce a já i Wisy jsme si užívali krásného dopoledne.
Plánovala jsem, jak zítra vyrazíme na jízdárnu a předvedeme Kelly, že jsme dobré.
Že se zlepšujeme a trénování s námi není jen ztráta času a že jednou uspějeme.
Cítila jsem, že už k tomu není daleko. Těšila jsem, jak všem setřeme zraky a budou se divit, jaký kus práce jsme dovedli.
Do stáje jsme se vrátili příjemně unavené a krásné dopoledne dovršilo hřebelcování ve Wisiiném boxe.
Byla jsem spokojená s dneškem a ohromě jsem se těšila na další dny s Wisy ...

* P O K R A Č O V Á N Í * P Ř Í Š T Ě *

 


Komentáře

1 Nikís twoje SB :* Nikís twoje SB :* | Web | 9. března 2010 v 11:53 | Reagovat

wow...smekám..tento komix je nejlepší ze všech co sem četla..aspon že její máma wisy neprodá :-) a těším se na další díl ;-)

2 _Verůů_ _Verůů_ | Web | 9. března 2010 v 16:45 | Reagovat

Super komix, jako všechny  :-)

3 K0nik K0nik | Web | 9. března 2010 v 19:25 | Reagovat

úžasný!!!já vás nechápu, kolikrát já děla komix a pak jsem na něj nějak zapoměla:D vždycky jsem chtěla psát nějaký komixi nebo knížky, ae pak se ukázalo že to není nic pro mě:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.