

Po cestě jsem ze Zacka nic nedostala, protože byl strašně nervózní a navíc jsem ho nechtěla rozptilovat, protože řídil.
Navíc to byla tak zběsile rychlá jízda, že jsem začala mít strach. Strach, co se může dít tak naléhavého, že se tomusí řešit v noci.
Když Zack auto stočil ke stáji, bylo mi jasno, co se stalo.

Před stájí stálo auto zvěrolékaře a všechna světla byla rozsvícená. Ozývalo se také ržání nervózních koní a hlasy lidí.
S hrůzou v očích jsem se podívala na Zacka, který mě vzal kolem ramen.
Když jsme vešli do stáje, vyděsil mě pohled na ubohou Avi, která se v bolestech svíjela na zemi a veterinář ji kontroloval a prohmatával břicho.
Při tom pohledu nešlo udržet slzy. Klekla jsem si vedle Avi a konejšivě jsem ji hladila po spoceném krku. Zdálo se, že se trochu uklidnila, zato já jsem vzlykala čím dál tím víc.
,,Zachvilku ji převezeme na kliniku, hned jak tu bude převozní auto..."řekl veterinář a naposledy prohmátl Avi břicho.

Po pár hodinách jsme se Zackem čekali na chodbě veterinární kliniky. bylo mi stále hůř a hůř.
Objala jsem Zacka a pevně jsem ho stiskla.
Čekání bylo stále dlouhé, nervozita a napětí už se nedalo snést. Čekali jsme, kdy se v chodbě objeví veterinář a řekne nám, že je Avi v pořádku, že se sice bude muset léčit, ale za pár měsíců bude všechno jako dřív.
Když se ale veterinář opravdu objevil, tvářil se zasmušile a já už jsem věděla, co se stalo.
,,Je mi to hrozně líto, ale vaše kobylka byla příiš slabá, zauzlení střeva zavinilo i další potíže a ..."
Propukla jsem v hysterický pláč a Zack mě objal. Už jsem necítila nic, než bolest ze státy Avi.
Až doteď byla mojí jedinou pozůstalostí po mém strýčku. S Avi jsem v podstatě vyrůstala.
Nyní byl konec krásných projížděk v na jejím hřbetě, konec dlouhého hřebelcování v jejím voňavém boxe. Věděla jsem, že už nikdy neucítím vůni její srsti a už nikdy neucítím její nezkrotný trysk pod sebou.
V tuto chvíli mi hlavou probíhalo toliv vzpomínek ... Tolik chvil, které jsme spolu zažili. Bylo to těžké ...Víc než to ...

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ








ZAJÍMAVÝ..ALE CHUDÁK TEDA AVI NO...