

,,Ne, nedělám si legraci Zacku! Opravdu ho chci koupit!" zasmála jsem se do mobilu.
,,Nechtěla bys ho vzít sem? Rád bych ho viděl!" ozvalo se z druhého konce.
,,Fajn, chystám se s ním jet ven ... Takže kolem jedné u jízdárny?"
,,Že váháš! Tak zatím!" zaklapl telefon a já se zvedla z gaučíku a vyšla ven z domku.

Asi za hodinu jsem se připravovala na delší cestu s Radleym k Zackovi.
Radley mě nepřekvapil. Byl stejně pilný jako při první jízdě a snažil se mi vyhovět.
Občas trochu zacukal za otěže, když viděl rovnou louku, která vybízela ke cválání ... Chvilku jsem váhala, ale nakonec jsem uvolnila otěže a stiskla holeně a hned jsme se řítili divokým cvalem.
Cesta utela rychle a asi za půl hodiny se před námi rozprostřelo známé prostředí Kaštanové stráně.

,,Ahoj, Zacku!" seskočila jsem ze sedla a vrhla se Zackovi do náruče.
,,Rád tě tu vidím!" objal mě a ihned upřel zkoumavý pohled na Radleyho.
,,TO je on?" zeptal se a natáhl k Radleymu ruku, ,,Je to opravdu krásný kůň!"
Zack Radleho pohladil po nose, ale Radley se po něm ohnal a málem mu ukousnul ruku.
,,Au! Nevypadá zrovna mírumilovně! Víš jistě, že je to pravý kůň pro tebe?" prohlížel si zack rudé prsty.
,,Pustí k sobě jen málokoho ... A mezi nimi jsem i já! Vlastně jsem prý jediná, koho k sobě vůbec pustí ... " hlesla jsem a stoupla jsem si vedle Radleho , ,,Nepochybuji o tom, že by se to odnaučil ...".
,,Když to říkáš ty!" řekl Zack a vzal mě kolem ramen. ,,Zacku, zajedu se podívat za Kristin, za chvilku tu budu ... nechtěl bys nás prokouknout v ježdění?".

Za pár minut jsem s Radlem klusala po můstku směrem ke stáji. Trochu jse se bála vzpomínek, ale nemůžu se před nimi schovávat navěky. Čekala jsem, že když přijedu, stáhne se mi hrdlo a bude i do pláče ze všech vzpomínek ... Když jsem ale uviděla Kristin, která udiveně stojí a zírá s otevřenou pusou na Radleho, ihned všechny myšlenky a vzpomínky odplynuly.

,,Páni, nevěřím, že tohle je tvůj kůň!" hlesla, když po mém upozornění opatrně natáhla k Radlemu ruku. Radley se snažil ohánět, ale když jsem ho chytila za nátylník, všech pokusů se vzdal.
,,Vlastně ještě není můj, ale chystám-"
,,To je jedno, ale myslím, že vy dva se k sobě hodíte!" zasmála se Kristin a pohlédla na mě a potom na Radleho, který si zrovna drbal hlavu o nohu.
,,Tím chceš říct, že koušu?!" propukla jsem v smích. ,,Kdo ví, třeba ano ..." zasmála se spolu se mnou Kristin.

Při ježdění se nás zack nemohl vynachválit. Dokonce se nám na konci hodiny podařil základ pro slieding stopp! Sama jsem byla opravdu spokojená. Věděla jsem, že to, co mi řekla Kristin byla pravda ... Radley a já jsme byli dokonalý pár!

,,Fakt jste sehraní, jako kdyby jste spolu byli odjakživa!" hlesl Zack, ale vzápětí zvážněl.
,,Viky ... Víš v poslední době, když se tolik něvídáme mi strašně chybíš ... A tak mě napadlo ... Musela bys s tím ovšem souhlasit hlavně ty!"
,,Zacku, ty mě taky chybíš, jen mě prosím nenapínej!"
,,Nebylo by v tom tvém domku místo pro dva?" vydal ze sebe Zack a bylo vidět, že si oddechl.
Vrhla jsem se Zackovi kolem krku. ,,Asi čteš myšlenky ... !" výskla jsem.

Když jsem o několik hodin stála ve stáji a povídala jsem si s Radleym, usmála jsem si, když jsem si vzpoměla na dnešek. Stále jsem si nedokázala uvědomit, že budu se Zackem bydlet ... začervenala jsem se. Určitě by se našlo i místo trenéra ...

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ







