2. května 2010 v 18:19 | jingas-lin
|
,,Děkuji, jsem moc rád, že jste mi místo trenéra reiningu nabídla!" odpověděl Zack Marcy
a obrátil se ke stáji, kde jsem dohřebelcovala Radleyho.
Láskyplně jsem svého koně popleskala po pleci a vydala jsem se Zackovi naproti.
Našemu společnému soužití se dařilo dobře. Nikdy jsem nebyla tak šťastná jako tenkrát.
,,Tak co? Nenapínej mě prosím!" vyhrkla jsem zvědavostí. ,,Líp už to vyjít snad
ani nemohlo!" objal mě radostí Zack. ,,Je tu ještě jedna věc " řekl Zack a
kousl se do rtu, ,,Nechtěla bys vyrazit na vyjížďku?". řekl, jako kdyby
odbočil od otázky. Co na tom? Prostě chce jen jet v tak nádherném počasí ven!
ukojila jsem svou nezkrotnou zvědavost. ,,Právě jsem se šla zeptat na to samé!"
Za pár minut jsem měla Radleyho připraveného a nasedala jsem.
Na vyjížďce jsem hodila všechny starosti za hlavu a užívala jsem si nádherného
dne. Spolu s Jenny a Zackem jsme se proháněli po loukách plných šťavnaté
trávy a také jsme se zastavili u potůčku a nechali jsme koně napít.
Odvážila jsem se s radlem poprvé okusit skok. Vyšvihli jsme se nad vysokou
překážku, až jsem ucítila šimrání v břiše. Ohlédla jsem se a zahlédla jsem
Zacka s Jinny, jak se ženou na skok za námi. Položila jsem hlavu radleymu na krk
a vychutnávala jsem si rychlost trysku. Cítila jsem, že k Radleymu
patřím, že jsme se po dlohém hledání našli a osud nás konečně svedl dohromady.
Zastavili jsme na mýtině, ze které byl úchvatný výhled na celé okolí. Dokonce
jsem z dálky zahlédla i střechy stáji v Kaštanové stráni. Zack s Jinny už nás
doběhli. Zack se mi upřeně díval do tváře. Nakllonil se a políbil mě na rty.
Stihla jsem si všimnout, že ze sedlové brašny vytahuje malou krabičku.
Znovu se mi upeně zadíval do očí. ,,Viky, vezměš si mě?"
Vězte, že se s vámi neloučím s lehkým srdcem! Jsem ráda, že jste
můj příběh přečetli až do konce a prožívali se mnou chvíle radosti,
smutku i překvapení.
Vím jistě, že se neloučím na dobro. Kdo ví, možná se stane něco,
o čem vám budu chtít vyprávět! Budete mi chybět, vaše Viky!
VIDEO
KONEC
moc pěkný příběh škoda že končí