16. května 2010 v 21:34 | jingas-lin
|
? VYJÍŽĎKA ?
Ano, to je ale překvapení, že ano Dneska, kolem jedné mi na poslední chvilku ségra přišla říct, že jedeme za Badym, ale jezdit se nebude, protože je unavená ... Já jsem souhlasila, pečlivě jsem si s sebou zapakovala čištní a těšila jsem se, jak Badyho pěkně vyčistím ... Jenže když jsme přijeli, Badyho majitel nám řekl, že by nás chtěl vzít na vyjížďku už dneska ... A já jsem šla na řadu jako první, ségra, spolu s paní majitele a jejich dcerou jeli na "učité místo" autem, kde jsme si měli vyměnit role
No to vám povím, to bylo NĚCO! Takový terén, to jsem v životě neviděla, samý les, kopce, z kopce, do kopce, stromy ... No opravdu ... Bady to všechno zvládal bravurně, byl poslušný a hodný, jenom já ... Na rovince jsme si nacválali ... Mám takový pocit, že jsem poprvé zažila pár temp trysku Taky s pěknou dávkou zděšení To bylo ale to nejmenší ... Neustále jsem odmlouvala klusat z prudkého kopce (kdo by se divil?) a dělala jsem scénky, taky jsem se ztrapnila, ale majitel badyho mi řekl, že je radši, když ho niam moc neženu, že ale chce, abych věděla, co Bady umí To vám řeknu, ten pán je superman No, jdeme zpět do děje ... Nakonec jsem se "překonala" a kopec sjela, jenže dole jsme si naklusali a zpoza roho se zničho ni objevila kláda přes cestu (překážka, nizoulinká) a já propukla v záchvat, že ji neskočím, zastavila jsem Badyho z klusu do zastavení a kládu pečlivě objela, jenže jsem se musela vrátit a aslepoň jí přejít Já vám řeknu, že jsem byla vyklepaná ... A to nejhorší přišlo pak ... Došli jsme pod kopec, kde byl potok (dost velký). K potoku vedl velikánský svah, který se musel "přelézt" a na světě byla další scéna, že to teda ani náhodou nepojedu No hrůza, majitel Badyho mě tam všelijak přemluva, přičemž byl se svojí kobylou dávno dole a Bady cítil strach a tak odmítal poslouchat ... Nebojte, nic se nestalo, ale sešla jsem na bezpečnější míto a slezla to s blím obličejem od strachu ... Věděla jsem, že Bady to zvládne, ale bála jsem se zkrátka toho nepezpečí ... No a dál ... K potůčkům byly menčí svahy, které jsem musela vylézat a slézat ... opravdu, to bylo poprvé, co jsem měla opravdu strach ... Ale když jsem pak slezla a čekala, co nám majitel Badyho předvede na kopci strmém, skoro kolmém k zemi ... Málem jsem upadla, když jsem viděla, jak pan "superman" se svojí kobylou vylzá svah v polotrysku a svaz v polotrysku zase slézá ... Stála jsem s otevřenou pusou ... A pak jsem Badyho předala sestře a vrátili jsme se ke stáji. Když sestra přijela (mimochdem skoro stejné povahy jako já, ba hoší) plná dojmů, po chvilce znovu nabrala na barvě a rozloučili jsme se (po tom, co jsme obstarali koně) ....
To byl den ... Opravdu jsem ale ráda, že jsem tuhle zkoušku absolvovala
Omlouvám se za svoje nesplněné sliby, ale od Badyho jsme se vrátili v půl osmé, já se stihla akorát osprchovat, najíst se a unavená jsem se koukala na TV ... Opravdu se omlouvám, ale moje plány budou trochu pozměněny ... Pro dnešek se loučím, dobrou noc ...
Tý jo tak to by jsem se asi zblázdnila =D Hlavně s tou vodou ješišinky já bych řvala =D Jsem ráda že to dopadlo dobře =) A jinak já se Taky moc omlouvám že toho u mě nepřibyo moc (teda nic) =D