
Ok ... Fajn ... Lidi. Nejdřív vám všem, co jste přispěli do takové menší diskuze u předhozího článku, chci poděkovat. Mám vás (nejenom vás) všechny strašně moc ráda. To, co jste napsali, to mi vzalo dech ... A do očí vyšlehlo slzy! Hlavně ten od Lilly ... Té se chci především moc a moc omluvit ... To, že vy všichni tvrdíte o mém blogy, natož o mě, že jsem skvělá. Na to děkuju nestačí. Ale máte pravdu ... Snažím se stále sama sebe porážet (nejen sama sebe). Neustále si stanovuji hranice výš a výš, až to nakonec nepůjde ... Spadnu a už to nepůjde vrátit zpět. Proto jsem se rozhodla ... Ne, spíš se pokusím zůstat zde. Jsem s tím takhle spokojená a hlavně nechci tim svým zatraceným chováním a ctižádostivostí ztratit vás ... Lilly, musím ti říct, že ačkoliv jsou hády dost drsné, obzvlášť ty naše, pokaždé, když je všechno v pohodě cítím, jak moc mě to posílilo! To, co ty píšeš, to mě posiluje, ty totiž umíš všechno tak krásně zformulovat :-D Že se z toho vždycky tak nějak ponaučím ... teda né, že bych se s tebou snad hádala ráda, ale chápeš, jak to myslím ... ;-)

Já jsem takový šílenec ... nebojte ... To stěhování, to byl jenom takový výkřik do tmy ... Ale abych to tu upravila k obrazu svému (opravdu, poslednímu obrazu) budu potřebovat pevné nervy, dost času a grafickou náladu, což znamená zítřek a pozítřek ... Vrhnu se na tu blbou rekonstrukci, ať už to mám konečně z krku ... A mám takový pocit, že komiksový blog je zbytečnost ... Co myslíte, mám to přesunout zpět na tento blog?

Tak ... Ještě jednou, omlouvám se za ty moje výkřiky do tmy a hloupé návrhy a nápady, za ty moje šílené hádky, za to, jak vždycky hned vyjedu a rozčílím se ... A vy i přesto stojíte stále při mě ... díky vám! Moc, už jen díky vám stojí za to ít dál! A že to dělám i kvůli sobě! :-)
Lilly! Ty si ze mě vem pro tentokrát inspiraci povinně! :-D Žádný končení s blogem ti nedovolím, i kdybych za tebou měla jet až někam na východ a uškrtit tě! Vlastnoručně :-D