26. srpna 2010 v 13:09 | Jingas-lin
|
Zahleděla jsem se k východu ze stáje. Už několik dní bylo tak
krásně! Proč si zrovna teď musím dělat takové starosti? Otočila
jsem se na Clarka, který mi pomáhal s dnešníprací ve stáji.
Usmál se. "Na co myslíš?" zeptal se a přehodil si lopatu do druhé
ruky. "Na to, jak moc ti musím být za všechno vděčná ... Dík, bez tebe
bych to opravdu nezvládla." "Ale prosímtě, jsi dříč, zvládla bys to i
bezemně!" usmál se Clark povzbudivě a znovu se pustil do nabírání
špinavé podestýlky do kolečka.
Práce nám utíkala ve dvou mnohem rychleji. Vykydat boxy,
navozit čistou podestýlku, dát koním ranní příděl krmení a
vyčistit jim žlaby. Když bylo všechno hotové, spokojeně jsem
se usmála a poděkovala Clarkovi za pomoc. Hodně času jsem
teď trávila právě s ním. Věděla jsem, že jemu věřit můžu.
Vždycky jsme byli přátelé. Jenže čím více času jsem s Clarkem
trávila, tím víc jsem musela potlačovat to šimrání v břiše. Ještě
takové problémy my scházely!
Na dnešní trénink se stejně jako já těšila i Sparkler. Trénovali jsme
nyní každý pracovní den, v sobotu jsme jezdili na vyjížďky a v neděli
měla Sparky i já volno. I neděle jsem byla většinou s Clarkem. Někdy
jsme se procházeli po lese a hledali nové trysy pro vyjížďky, jindy
jsme zašli za Isabelou na čaj ... Vyšvihla jsem se Sparkler do sedla
a pobídla jsem jí směrem k jízdárně.
Clark měl na práci něco jiného a tak jsme se pro dnešek rozloučili.
U jízdárny na mě už čekala Isabela, dnes po dlouhé době jsem
si na její tváři všimla úsměvu. Měla ještě víc starostí než já, jako
nová majitelka stáje musela všechno dávat do pořádku, navíc
řešila problémy se Smtithsovými. Stále se s nimi hádala. Jenže
byli jako klíšťata. ylo vidět, že se svého plánu jen tak nevzdají.
Dokonce i můj otec mi neustále připomábal naši dohodu. Smthts
nejspíš stále zvyšoval nabídku. Zvedl se mi žaludek.
"Klid, nepospíchejte, udržuj takt! Jedna, dva tři, jedna dva, tři!"
uvědomila jsem si, že Sparkler si podemnou dělá co chce. Pomalu
jsem přitáhla otěže a dostala ji pod kontrolu. "Super! Myslím, že
si s tou soutěží nemusíš dělat starosti." Byla to pravda, i já jsem
cítila, jak moc se Sparkler zlepšila. Neměli jsme skoro žádné
problémy, její výkivy byly tetam. Zbytek tréninku proběhl bez
problémů. Vykročila jsem směrem ke stáji a poděkovala Isabele.
MARWEY! Žaludek jsem měla opět jako na vodě. Měla jsem chuť
slézt ze Sparky a strčit toho spratka ze skály! Neudělala jsem to.
Ale nenávist mě hlodala hluboko v těle. My to prostě dokážeme!
určitě vyhrají..
Sparky se nesmí dostat do rukou Marweye ani jeho otce 