
Jak začít? Je to složité ... Jistě vím, že spousta z vás to nepochopí ... Ale už přibližně týden uvažuji o tom že to tu opustím. CO? Co to mělu? V nejlepších dobách tohoto blogu? Celkem: 1216. To je počet návštěv za JEDEN týden ... Není to už trochu moc? Páni .. Asi si říkáte, že čtete článek šílence! Ne ... Ba naopak, každý normální člověk by to udělal. Víte, 1216 je spousta lidí! A kdybych v tom chtěla pokračovat, musela bych v anonimitě. Váš deník nemůže přesi číst 1216 lidí! Tolik lidí nahlíží do vašich myšlenek? Tolik lidí! Motá se mi z toho hlava. Proč ti všichni sem vůbec chodí? Víte ... To, že můj deník čtou lidé, kteří mě neznají a neví, o co se jedná, to by možná v pořádku bylo. Ale když si článek, který píšete ve vzteku o někom, ten někdo přečte a vy ani nevíte, že sem vlastně chodí ... A kvůli tomu se s lidmi hádáte? Kvůli blogu?! Už hodně dlouho jsem se chystala odejít. Nikdy jsem to nedotáhla do konce. Vždycky mě někdo přemluvil, nebo moje druhé já, které lpí na té malé ikonce dole v menu. Už to přelilo hráze a valí se to na mě. Pokud bych pokračovala, zřejmě bych to snášela špatně. Víte, to, co mě tu drželo ... Byla návštěvnost. Ale o tu už nestojím. Lidé, ty mě zklamávají. Ti nejbližší, kvůli kterým jsem tu byla, nejspíš odejdou se mnou ... Ano ... odcházím. Nevím, jestli nadobro. Ale teď, teprve teď jsem si uvědomila, jak moc jsem všechno odhazovala a nechávala na potom. Mám poměrně těžkou školu, mám koně a mám kamarády a v první řadě chci ŽÍT. Né virtuálně, ale reálně. Nkončím s blogováním. Ale odcházím odsud. Adresu vám nedám ... mrzí mě to, ale už jsem se tak rozhodla. Omlouvám se všem, protože vím, že budete zklamaní, možná tomu nebudete věřit, nevím co ještě. Především se omlouvám Riccie, kterou mám opravdu moc a moc ráda. Ty jediná (a ještě jeden člověk odsud) mi stojíž za to, abych ti novou adresu dala, ale, no napíšu ti na FB :-) Renčo, omouvám se ti, že jsem se s tebou stále hádala, omlouvám se vám všem. I tak je to pro mě dost těžké, nechat dva roky snahy jen tak za sebou. Opustit tu tvrdou práci, ty hodiny a hodiny sedění a brouzdání ... Po blozích. Ale nebojte, můžete se mnou v kontaktu zůstat. Někteří na mě mají FB a ICQ, na vaše blogy bucu chodit a komentovat dál. Ještě není nic domluveno, ani jistého, takže ted budu několik dní bez blogování, dám si oddech a trohu si všechno tak nějak uvědomím. A ještě něco - omlouvám se všem soutěžícím NDR. Vím, že jsem vás asi zklamala, měli jste soutěž rádi ... Já jsem vám všem moc vděčná, že jste při mě stáli až do konce ... DĚKUJU ... Vaše jingas-lin.

